Právní poradenství

  • Vláda ČR dne 13.6.2012 schválila usnesením č. 416 materiál "Pravidla převodu vybraných železničních drah v majetku státu s nímž má právo hospodařit Správa železniční dopravní cesty, s. o. na nové nabyvatele."
  • Nabízíme poradenství starostům a zastupitelstvům obcí - jsme nápomocni při administraci převodu vlastnictví dráhy.
  • Máme znalost drážní legislativy, správního práva hmotného i procesního, jsme schopni nabídnout zastupování subjektů ve správním řízení i v řízení o soudním přezkumu správního rozhodnutí.

Návrh postupu pro obce, „postižené“ záměry likvidace železnice a to správním řízením o zastavení drážní dopravy podle § 68 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, popřípadě rozhodnutím o zrušení dráhy podle §5 odst. 4 téhož zákona.

V obou případech lze konstatovat, že legitimní očekávání obcí vůči krajům  – tj. zajištění dopravní obsluhy prostřednictvím železniční dopravy, kraj nenaplnil, a to tím, že neobjednal dopravní obsluhu v závazku veřejné služby, a tak zapříčinil ukončení provozování drážní dopravy, respektive její zastavení. Následně tak umožnil Drážnímu úřadu zahájit  výše zmíněná správní řízení. Po zastavení drážní dopravy mohou dotčené obce téměř s jistotou očekávat další logický krok, a to zahájení správního řízení o zrušení dráhy, které může vyústit až v nenávratnou likvidaci železničního svršku apod.

Varianta A

Drážní úřad na příslušné trati realizoval zastavení drážní dopravy podle §38 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Dráha zůstává v tomto případě nadále ve vlastnictví státu prostřednictvím SŽDC, s.o. a tato organizace má nadále podle tohoto zákona povinnost udržovat trať v provozuschopném stavu (jsou známy případy, kdy tuto povinnost SŽDC porušuje a příslušnou trať neudržuje). V takovémto případě SŽDC, s.o. nadále vykazuje na neprovozovanou trať poměrně značné fiktivní náklady, které následně využije při velkých investičních akcích (zejména v jiných lokalitách a hlavních koridorech). Lze říci, že se SŽDC  k této trati bude chovat podobně jako před zastavením drážní dopravy (nechá ji chátrat). Za tohoto stavu se dotčené obce s největší pravděpodobností obnovení provozování drážní dopravy již nikdy nedočkají.

Varianta B

Po zastavení drážní dopravy obvykle následuje zahájení správního řízení o zrušení dráhy podle §5 odst. 4 zákona č. 266/1994Sb o drahách, které zprošťuje SŽDC, s.o. (zástupce vlastníka - státu) povinnosti udržovat trať v provozuschopném stavu a může krátce po té následovat faktická likvidace součástí či celé dráhy. Po nabytí právní moci tohoto správního řízení může být záchrana železniční trati a provozu na ní již nerealizovatelná.

Návrh řešení pro dotčené obce:

  1. založit účelové sdružení ve smyslu veřejnoprávní korporace (svazek obcí, zájmové sdružení obcí) za účelem převedení majetku dráhy do vlastnictví tohoto nově vytvořeného sdružení (svazku). Tento subjekt má právo na bezúplatný převod dráhy do svého vlastnictví podle zákona č. 219/ 2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.  (vzor žádosti přiložen)
  2. tento subjekt si následně smluvně  zajistí dodavatele, který za nabyvatele bude z prostředků SFDI (státního fondu dopravní infrastruktury) udržovat trať v provozuschopném stavu a realizovat investiční záměry s cílem zvýšit bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy včetně jejich modernizace. Budoucí vlastník (obec, zájmové sdružení nebo svazek obcí) má právo tyto prostředky ze SFDI čerpat !
  3. v počátečním období po  převodu vlastnictví dráhy na si nabyvatel ad hoc objedná (od kteréhokoli provozovatele drážní dopravy, resp. dopravce) jeden, či několik vlaků na příslušný rok za libovolným účelem (oslavy a výročí  obce, dětský den, mikulášská jízda apod.) a to proto, aby byla naplněna podmínka zákona č. 266/1994Sb. o drahách, že dráha je provozována, a tudíž vlastník má právo na prostředky k zajištění její provozuschopnosti,
  4. smluvní subjekt pro snabyvatele z prostředků SFDI zajistí zvýšení úrovně dráhy (vyšší traťová rychlost, vyšší bezpečnost – zabezpečení přejezdů, mimoúrovňové křížení), a tím i vyšší konkurenceschopnost vůči autobusové, ale hlavně individuální automobilové dopravě.

Realizace bodů „a – d“ je nutným předpokladem pro to, aby mohl svazek obcí přistoupit k bodu „e“

  1. připravit kvalitní jízdní řád (podle svých představ) s návaznostmi na přípojné tratě i autobusové spoje, zajistit nejvhodnějšího provozovatele drážní dopravy (kvalita vozidel, cena) a přimět kraj k tomu, aby se  provozování drážní dopravy znovu stalo závazkem veřejné služby a bylo plně financováno z prostředků státu prostřednictvím krajů.

Všechny výše uvedené kroky by neměly znamenat žádné nároky na rozpočty obcí, vyjma objednávky jednotlivých vlaků dle bodu „c“ na komerčním principu. I zde lze například z vybraného „vstupného“ pokrýt náklady spojené s touto komerční jízdou.

Na závěr jedno konstatování a další podpůrný argument proti účelovému rušení tratí
Nepřevezmou-li příslušné obce iniciativu do svých rukou podle výše zmíněného návodu, mohou s jistotou počítat s tím, že příslušná železniční trať, která dlouhé období (více než století) sloužila jejich občanům, bude nenávratně zlikvidována. V případě, že se obce nerozhodnou k záchraně provozu na dotčených tratích, mohou ještě úplné likvidaci těchto tratí zabránit důrazným požadavkem vůči SŽDC, s.o. na uvedení pozemků, které byly kdysi vyvlastněny a použity pro stavbu dráhy, do původního stavu na náklady SŽDC, s.o., včetně odstranění ekologické zátěže. Tento požadavek může zabránit likvidaci příslušné trati, neboť jeho naplnění je velmi nákladné, avšak legitimní.

K zásahům do krajiny došlo v minulosti v souvislosti s výstavbou železnice jakožto  moderního druhu dopravy a zvýšení kvality života společnosti. Tento potenciál, v kontextu s novodobým rozvojem železnice ve světě, přetrvává i dnes.